Když jsem chtěla poprvé vyjet do zahraničí, chtěla jsem do anglicky mluvící země a nejlépe do Anglie. V momentě, kdy jsem o pár hodin propásla přihlášky na pracovní pobyty na jižním pobřeží Velké Británie, nezbylo mi nic jiného než rychle skočit po příležitosti další - au pair v Irsku. Nechtěla jsem už nic propásnout a tak jsem rychle skočila po šanci, která se mi naskytla a šla do toho.

O tom, jaké to bylo před mým odjezdem, a jak jsem si hledala rodinu, si budete moci brzy přečíst. Teď už k samotnému Irsku.

Rodinu jsem měla přímo v Dublinu, což byla podmínka - měla jsem totiž školu v jeho centru. Chtěla jsem poprvé vycestovat přes spolehlivou agenturu, a ta měla pro letní au pair pobyty nastaven limit 21 let. Jelikož já měla jen 18, musela jsem pobyt nakombinovat se studiem angličtiny. Dnes jsem za to moc ráda, protože mi to hodně dalo. 

Druhý park

Hned po příjezdu, kdy si mě rodina zavezla domů a kdy jsem se seznámila se všemi členy rodiny, jsem z tamní agentury dostala uvítací balíček s mapkou a prospekty s tím, co všechno mám a nemám dělat. Od rodiny jsem také dostala sim kartu, mobil, ukázali mi hned nejbližší okolí, kde se dostanu na autobus do centra apod. Přijížděla jsem v sobotu k večeru, neděli jsem měla ještě volnou, a rozhodla jsem se ji využít prozkoumáním okolí.

Výhled z okna mého pokoje

Žila jsem na okraji Dublinu, takže jsem měla docela dlouhou a drahou dopravu do centra (na naše poměry). Ale mně spíš záleželo na tom, abych se naučila jazyk než abych si vydělala. Kromě toho to byl téměř ideál. Bydleli jsme v menším dvojdomku se zahrádkou a měli jsme to pár metrů hned do dvou krásných parků a o něco málo dál do jednoho dalšího.

Jeden z parků poblíž

Parky jsou asi to, co se mi na Irsku, respektive Dublinu, líbilo snad nejvíce. I když se jedná o celkem velké město, najdete tady parky úplně všude. Celkově irská příroda prostě nemá chybu, ale těžko se popisuje, museli byste ji vidět na vlastní oči. Něco více o přírodě si můžete přečíst zde. Takovou nádhernou zelenou jinde neuvidíte :-)